Vlastně tak docela čínská ne… ale zákaznice se zhlédla ve splývavé čínské módě a rozhodla se, že se v ní i vdá. Není to žádný náhlý výstřelek, zajímá se o Japonsko a Čínu už dlouho a měla proto i přesnou představu, jak by její svatební komplet měl vypadat. Je inspirovaný tradičním čínským oděvem (určitě si všimnete podoby s japonským kimonem, které se ale šije i nosí trochu jinak) a vyvedený v modrých a fialových odstínech:
Ačkoli jsem především korzetiérka, mám i zákaznice, které si ode mě neodnášejí jen korzet, ale rovnou celý historický oděv. Tentokrát to byly renesanční šaty ve španělském stylu, inspirované portréty Polyxeny z Rožmberku a španělské královny Anny. Majitelka je členkou souboru historických tanců Salome. V tomto článku se dozvíte, jak probíhá práce na takovém kostýmu a z kolika součástí se skládá.
Nové foto modrého korzetu najdete v galerii.
Tu dámu neznám. Našla jsem ji v jednom antikvariátě a líbilo se mi, jak jsou na ostré fotce krásně vidět detaily jejích šatů, jemný proužek na látce, drobné kanýrky, tmavá kraječka, která vypadá jako frivolitková. Jsou vidět náušničky ve tvaru kvítků, brož na krku, náramek a dva prsteny, i to, že dotyčnou asi zlobily suché a neposlušné vlasy. Možná to přeháněla s kulmou a dala jim zabrat stejně jako dnešní slečny, které žehlí tak dlouho, až jim na hlavě skoro nic nezbyde. Možná také proto si nechala malinko upravit postavu – pokud to u Carla Pietznera v Olomouci nedělali automaticky.
Při pozorném pohledu na detail okolo pasu je vidět, že fotograf nebo některý jeho asistent odstranil nežádoucí špíčky a vytvaroval postavu fotografované dámy podle tehdejšího ideálu. Nesvědčí to jen o marnivosti člověka, ale i o tom, že v dobách korzetů nechodily všechny ženy důkladně utažené do vosího pasu. Většina z nich měla pas úplně normální a po útloučkém pasu dam z módních časopisů (v nichž tehdy nebyly fotky, ale ilustrace, které dovolovaly značnou idealizaci) jen tajně toužily.
Zajímavý korzet vznikl během práce na něčem, co mělo být obyčejným červeným korzetem. Budoucí majitelka si ale přála umístit na něj obrázek ve stylu kameje – oválek lemovaný krajkou či stužkou. Když jsme vybíraly, jaký by se tam nejlépe hodil, posteskla si: „Mně se líbí snad všechny. Škoda, že to nejde udělat vyměňovací.“
A bylo to.
Moje korzety a příbuzné výrobky teď poznáte podle malého štítku se značkou Korzetty:
Jistě si pamatujete článek o výrobě spodničky z loňského září. Nějak jsem se zapomněla pochlubit, jak to nakonec dopadlo. V původním článku bylo foto jen jedné vrstvy, ve finále však spodnička má pět vrstev (a to byly v plánu tři, nejvýš čtyři!) a desítky metrů kanýrů.
…s černými květy padl na tenhle korzet pod prsa. Korzet je na vysokou postavu, proto ho předvádí moje věrná krejčovská panna a ne některá z drobnějších modelek. S focením korzetů na vysoké dámy je zkrátka trochu problém, protože z menší postavy spadne, ale na panně je zase vzadu mezi šněrováním velká mezera a korzet vypadá zbytečně mohutně. Inu, musíte si to trochu domyslet 
Protože je tohle můj první příspěvek, nejdřív se představím. Vlastně mě nevědomky znáte už dlouho, protože jsem dávala dohromady tyto stránky, připravovala jsem s jejich majitelkou obsah a vyřizuji některé další technické a zásobovací záležitosti, aby vaše oblíbená korzetiérka měla klid na práci. Nemusela pro mě chodit daleko, stačilo sáhnout pro jablko pod strom. A že padlo zatraceně blízko; když mám chuť, taky šiju korzety. Ráda experimentuju a o získané poznatky se pak dělím s maminkou, která při plnění laviny vašich přání nemá na pokusy čas.
Dnes vám představím svůj nový vínový korzet s decentní krajkovou ozdobou, vhodný na běžné nošení.
Spodničky jsou nedílnou součástí nadýchaných (nejen) dívčích šatů a sukýnek. Často se setkávám s poptávkou po kvalitním českém ručním vypracování. Podívejme se proto takové kvalitní spodničce pod sukně.
